Lišta
Jak na pazourek


Eneolitická sekera




Dne: 25.8.2010

Průběh výroby eneolitické pazourkové sekery - zdokumentované použití techniky štípání do pravého úhlu.


Tento typ seker (angl. Thick-butted axe - type A) byl vyráběn a používán v jižní Skandinávii 3200 - 2800 let př.Kr. Menší sekery podobného tvaru se vzácně objevují i v eneolitu Českých zemí.

Sekery tohoto typu jsou nejčastěji dlouhé 10 - 25 cm. Charakteristickým znakem je obroušení bočních širších stran a naopak tenká vrchní a spodní strana sekery bývala ponechána neobroušená, se zřetelnými jizvami po štípání. Patka sekery je vždy štípaná do pravého úhlu, čtyřhraný je i průřez celé sekery. Propracovaná technika štípání, užívaná při výrobě těchto seker, zanechává ploché boční strany, na rozdíl od původních neolitických seker, které byly štípány tradiční bifaciální technikou, podobně jako např. masivní pěstní klíny a listovité hroty.

Při štípání se výrazně uplatňuje technika nepřímých úderů, kombinující účinky měděných a parohových úderníků a síly parohové nebo těžké dřevěné palice. Údery měděným prostřeníkem produkují přesné drobné úštěpy, vhodné k přípravě pravoúhlých hran sekery, nicméně k produkci dlouhých úštěpů, které ztenčují boky jádra, jsou naprosto nezastupitelné úderníky z parohu. Pro úspěch při aplikaci této techniky je nezbytné dokonale zvládnout pravidla úhlů úderu.

Sekera bude dále broušena - fotky z průběhu broušení i finální výsledek dám později do aktualit.