Lišta
Jak na pazourek


Dánská dýka



Dne 28.2. 2010
Několik fotek dokumentujících základní fáze při štípání dánské dýky z doby bronzové.

Výroba dýky zabrala více než 9 hodin soustředěné práce. Počáteční velká pazourková hlíza byla postupně, štípáním ve fázích redukována do podoby diskovitého bifasu nejprve pomocí těžkých kamenných otloukačů, dále za použití parohového otloukače ztenčena do ploché preformy a dokončena tlakovou retuší měděným retušérem. Rozšířená část rukojeti byla tvarována nepřímými údery za použití měděného prostředníku a palice z losího parohu. Rukojeť má troujúhelníkovitý průřez, typický pro dánské dýky typu IV, střed rukojeti se nakonec podařilo vytvarovat do dostatečně ostrého hřebene pro vyštípání tzv. švu s cik-cak vzorem. Výsledná dýka má tedy blíže tzv. Typu IV, který byl ve Skandinávii vyráběn a užíván v období 1950 - 1750 př. Kr.

Tvar dánských dýk typu IV a V je výsledkem vlivu technologicky vyspělejší oblasti střední Evropy. Z Čech a přilehlých oblastí, kde lid unětické kultury vyráběl bronzové nástroje, ozdoby i zbraně, se do Skandinávie obchodem šířily odlévané bronzové dýky a jako prestižní zboží byly následně napodobovány severskými mistry štípání kamene. Za bronzové výrobky k nám byl ze severu směnou importován především jantar a s doprovodným zbožím  k nám zcela ojediněle doputovaly i jihoskandinávské broušené sekeromlaty a štípané dýky. Z Čech je doloženo 6 nálezů pazourkových dýk s rukojetí ( např. "skvostná" dýka typu IV z tmavého lesklého pazourku byla v r. 1956 vybagrována z Labe u Nymburka).

Dýka na fotkách je dlouhá 25 cm, široká 7,5 cm.

Tato dýka byla původně součástí sady replik štípaných kamenných nástrojů dodaných pro katedru archeologie univerzity v Hradci Králové v roce 2010, obměnou za nové artefakty se mi po 3 letech vrátila do rukou, byla doštípána rukojeť se švem a upraveno ostří.