Eneolit
(4200 – 2000 před Kr.)
Eneolit - pozdní doba kamenná - je období dalších technických inovací a společenských změn. Zavedení dřevěného rádla a zvířecího zápřahu v eneolitickém zemědělství sice neznamenalo zvýšení výnosů, ale zrychlilo obdělávání a umožnilo osévat větší plochu půdy. Důsledkem bylo další odlesňování. Byl domestikován kůň, je doloženo užívání vozu. V eneolitu se začala používat měď jako první technický kov. Kovolitci a jiní specializovaní řemeslníci se soustřeďovali na výšinných hrazených sídlištích, jsou zakládána první skutečná hradiště. Členové elity byli pohřbíváni do mohyl, v západní Evropě jsou vztyčovány megalitické stavby, budovány impozantní kamenné hrobky.
Pro eneolit jsou charakteristické pestře zdobené broušené kamenné sekeromlaty, někdy tvarem napodobující měděné vzory z jihovýchodní Evropy. Štípaná industrie si udržuje svůj význam v podobě srpových pazourkových čepelí a žacích nožů z bavorského deskovitého rohovce. Vzácněji se objevují i štípané a broušené pazourkové sekery.
Zde si můžete prohlédnout fotky z výroby eneolitické štípané pazourkové sekery.
Častým archeologickým nálezem jsou štípané pazourkové šipky (hroty šípů). Archeologickou „celebritou“ z období eneolitu je Ötzi – muž z ledovce, který žil asi před 5300 lety, byl objeven v tajícím ledovci v Alpách v r. 1991. Před svou smrtí byl zasažen šípem zezadu do levého ramene. Kamenná šipka uvízla v Ötziho rameni. Sám Ötzi měl luk a ve svém toulci šípy, nedávné rozbory ukázaly, že s nimi pouze nelovil - jeho kamenné hroty nesou stopy lidské krve. Studium Ötziho pozůstatků přináší stále nové poznatky a hypotézy.
Replika šipky nalezené v r. 1994 v centru Nymburka v mohyle muže z kultury nálevkovitých pohárů (asi 3400 př. Kr.)
