Ishiho příběh
Ishi (asi 1860 – 1916) byla přezdívka posledního volně žijícího indiána v severní Kalifornii, který nám zanechal znalost výroby hrotů šípů tlakovou retuší.
Jeho kmen Yahi před kontaktem s Evropskými kolonizátory čítal asi 3000 lidí, masakr r. 1865 přežilo pouhých 30 - Ishi a jeho rodina mezi nimi. Polovinu z přeživších následně postříleli farmáři – ostatní uprchli do hor kde se skrývali po 40 let. Po tom, co zemřela Ishiho matka i všichni ostatní ze skupiny, se osamělý, hladem zesláblý Ishi r. 1911 objevil v jedné bílé osadě a byl uvězněn. Později byl převezen do Antropologického muzea v San Francisku, kde žil v klidu až do své smrti (zemřel na tuberkulózu) r. 1916. Během oněch několika málo let pomohl antropologům zaznamenat jazyk svého kmene a postup výroby mnoha tradičních předmětů, jeho pravé jméno však zemřelo s ním - vyslovit vlastní jméno bylo v jeho kultuře tabu.
K výrobě obsidiánových hrotů šípů tlakovou retuší používal nástroj s dlouhou násadou označovaný dnes jako „Ishi stick“ (dřevěná tyč opatřená hrotem z měkkého kovu nebo parohu – Ishi používal podkovářské hřebíky). Byl známý tím, že při předvádění výroby hrotů pro veřejnost často používal místo obsidiánu dno skleněných lahví od piva.