Severská dýka 3

Podobné dýky s rukojetí vyráběli dánští mistři štípání v období 1700 až 1500 př. Kr. Podle Lomborgovi klasifikace štípaných dýk se jedná o tzv. typ VI (tedy šestý - poslední typ). Několik severských dýk bylo nalezeno také na našem území v blízkosti Labe, podél jehož toku ve starší době bronzové procházela obchodní cesta spojující Čechy se severní Evropou. Velice podobná dýka byla např. nalezena u Brníkova (okres Litoměřice) společně se štípaným srpem (v litoměřickém muzeu). Další dýka stejného typu byla vybagrována z Labe u Litoměřic společně s broušenou silicitovou teslou a půlměsícovitým bifaciálně štípaným srpem (uloženo v Národním muzeu). Tvar dýk je výsledkem vlivu technologicky vyspělejší oblasti střední Evropy. Z Čech a přilehlých oblastí, kde lid unětické kultury vyráběl bronzové nástroje, ozdoby i zbraně, se do Skandinávie obchodem šířily odlévané bronzové dýky a jako prestižní zboží byly následně napodobovány severskými mistry štípání kamene. Za bronzové výrobky byl ze severu směnou importován především jantar a s doprovodným zbožím k nám výjimečně doputovaly i štípané dýky z pazourku.
Kámen přirozeně ztrácí vodu a může časem mírně zesvětlat.